Už jsem (zas někde) místní

To jsem si říkala už před pár dny, když jsem přišla do blízkého "obchůdku se vším" a prodavač (indického/pákistánského vzhledu) mi místo běžného boa noite (dobrý večer) řekl ola, tudo bem? (ahoj, jak se máš) a odpustil mi 2 centy z mé závratné 22 centové útraty. Při té příležitosti jsem si vzpomněla, že jsem vlastně ještě tak o dva týdny dřív potkala toho prodavače v metru, na úplně jiný stanici než je ta, kde bydlím, a že mě pozdavil dřív, než mi stačilo dojít, že ho znám a odkud (Co by si taky nepamatoval holku mé bledosti, com olhos azuis co nunca quer um saco na svý dvě věci. Nedávno se mě dokonce ptal, kdeže to bydlím, když nikdy nechci ten pytlík). Ale dnes tomu ten samej chlapík nasadil korunu. Ten člověk na mě BAFNUL!, když jsem se v tom jeho převážně ovocně zeleninovém kutlochu rozhlížela, jestli není svíčka trošku naivní přání. Normálně na mě bafnul. Zrovna když mne cele zaměstnávalo zjištění, že má toaletní papír a mohl by tedy mít i tu svíčku. A pak jsme se oba děsně smáli tomu, jak jsem se lekla!

PS: Svíčku měl. Dokonce jsem si mohla vybrat mezi dortovou a opravdickou. :)

PPS: Na našem jediném (venkovním) sušáku mi už podruhý mokne prádlo...to jen pro ty z vás, komu by přišlo, že tu máme až trestuhodně krásné počasí. ;)