Za mostem, pod mostem

Opravdoví cyklisté by se dnešní cyklovýpravě asi vysmáli (zvláště její délce). Ale opravdoví píditelé a Karkulíni by si ji užili stejně jako já. Totiž strašně.:)
Původní plán byl zcela obyčejný, prostě se projet na Oriente kousek za most Vasco da Gama. Jenže pak převládl píditel a že copa je asi tam za zatáčkou? Tam jsme ještě nebyli!
Byl tam most, a pak další a další a velká hlava a potrubí (to by se M. nelíbilo, ale mě jo!)....no a prostě píditel a Karkulín byli v jedné osobě a zároveň v sedmém nebi...obzvláště, když mohli ještě provést něco, co se nemá, a pak to oslavit výborným nanúčkem.

http://picasaweb.google.cz/julika.pinguin/Mosty#

PS: Ještě bych zde ráda velmi poděkovala všem rozumným voličům (mezi něž se neskromně počítám) a odcházím slavit volební výsledky, ou jé, díky všem!

Losnu nebo Mažňáka?

Chtěla bych tímto pochválit české ouřady, že mi nikam nezašantročily voličský průkaz a já si tak mohla užít své první volby v zahraničí.
A když píšu užít, tak to myslím doslova, protože jsem si opět připadala jako na výletě. Na ambasádě jsem tu ještě nikdy nebyla, takže byla dobrodružná už samotná cesta. Ze stránek ambasády jsem věděla, že tam mám jet busem 714, a ze stránek http://www.carris.pt/ zas že ten bus jede od Cais do Sodré. Jenže...od Cais do Sodré jezdí hafo autobusů z hafa zastávek. Tak jsem je všecky poctivě obešla a svůj bus nenašla. Rozhodla jsem se, že teda půjdu na tram, co jede do Beléma a pak už to dojdu. Ale měla jsem štěstí, protože odkud jezdí bus 714? Ano, správně milé děti, z tram zastávky do Beléma. Tak jsem nakonec nemusela plazit ten ošklivej kopec, co na něm hnízdí různé ambasády.
No a ambasáda je boží. Má výhled na Tejo, střechu belémské katedrály a kláštera a červenej most de 25 Abril, o Ježíšovi nemluvě (Ten je teď mimochodem počmáranej, je na něm napsáno obrovský OBRIGADO....obávám se, že velkovandal v nějakém náboženském vytržení děkuje papežovi, že nás tu poctil svou přítomností, ale třeba se pletu.). V sousedství je jiná ambasáda,co má místo živýho plotu obrovský bambusový houští. V dalším sousedství zas zahrada s velmi přítulným teriérem. A ve volební komisi seděla moje profesorka ze zdejší fakulty.
Své volební úsilí jsem završila dvěma čerstvě upečenými pasteis de nata a jednou meia de leite. Tomu říkám povedené volby. Nezbývá než fazer figas, aby se povedly i celkově.

Praha univerzální

Předvčerejškem jsem se dívala se spolubydlama na americký film Eurotrip. V průběhu docela vtipné komedie se hlavní hrdinové dostanou z USA do Evropy a navštíví mimo jiné Paříž, Amsterdam, Řím, Berlín a pak dokonce Bratislavu. Jaké bylo moje překvapení, když jsem v Paříži viděla Rudolfinum z venku, v Amsterdamu Kampu a Čertovku, v Římě měli v papežském paláci vnitřek našeho Národního muzea a hotel v Bratislavě provozoval Miroslav Táborský!:)

Pláž je dobyta

A jak řekli, tak taky udělali.
Je to neuvěřitelné, ale skutečně jsem v neděli vstávala v 7 ráno jen proto, abych se pokusila dojet na kole na pláž a neumřela při tom vedrem! Odměnou mi bylo to, že jsem mohla jet už rovnou z domova a užít si tak dlouhý sjezd až k řece po normálně velmi frekventované silnici, na kterou bych se jinak neodvážila ani omylem (škoda, že tam je několikero semaforů, být to nepřerušované, bylo by to ještě lepší:)). Výprava byla velmi uspěšná, protože jsem skutečně dojela až na pláž, třikrát si zaplavala v oceánu a zjistila, že holka na kole jedoucí rychlejším než šnečím tempem je tu asi velmi exotická událost. Ale zdálo se, že spíše potěšující:). Mě každopádně můj výlet potěšil velice, i když vám jistě nemusím vysvětlovat, co mě bolí...;)

Na kole, na kole, na kole

Konečně!
Nejdřív bylo moc zima a pršelo. Pak jsem odjela na měsíc do Česka. Pak jsem čekala a doufala, že Pedro najde klíč a posune mi sedlo, jak slíbil. Pak jsem našla klíč sama a zjistila, že matku sice povolím, ale sedlo neposunu, protože je asi trochu zarezlý a nemám na to prostě dost síly. Pak jsem slovně šikanovala Pedra, až nakonec nevydržel a sedlo jsme společnými silami posunuli (trvalo to asi 5 minut včetně rozsvěcení zhasínajícího světla na chodbě). Pak jsem nevěděla, kde je nejbližší pumpa. Jako správně portugalizované Češce mi nějakou dobu trvalo, než jsem se na to spolubydlů zeptala.
Ale DNES jsem hrdinně pumpu našla, pneumatiky mého žluťáska zdárně nafoukla (podotýkám, že toto udělátko na nafukování kol aut jsem používala poprvé v životě a byla předem řádně strašena, ať to nepřeženu, že aby mi nepraskly pnojmatiky) a už mám za sebou další cyklovyjížďku Cais do Sodré - Belém a zpět, ovšem tentokrát už bez kolen až někde pod bradou. :) Je to nádhernej pocit přijet domů na kole! (teda od stanice metra, ale pšššššššššššt!)
Zítra se pokusím dobýt pláž!

Slunečné vstávání

Pomluvy

Řada z vás ode mne slyšela různé kritiky na adresu Portugalců, a tak bych jim teď chtěla alespoň trochu napravit čistě subjektivní obrázek, který jim vytvářím u českého publika.
Rozbila se nám máquina de lavar roupa. Poznalo se to tak, že i nadále simulovala praní, ale nepoužívala k tomu vůbec žádnou vodu! (Zřejmě nějaké ekologické hnutí její kovové mysli.) Týden (nebo ještě dýl?) se nedělo nic, ale pak kluci domluvili opraváře, a že prý přijde dnes v 17h. Jeho očekáváním jsem byla pověřena já. Byla jsem velký skeptik, ptala jsem se jestli skutečně ve středu a kterou že středu konkrétně...Ale on skutečně přišel, asi v 17:06 a navíc máquinu SKUTEČNĚ opravil! Ano, prosím, testovací várka už se třepotá na šňůře.:)

A pak kdo je tady barevnej

Tohle mě dneska vážně potěšilo, tak vám to sem taky dám:).

Povídá černoch bělochovi:
černý se my už narodíme, černý jsme - ať je nám zima nebo horko, černý jsme - i když je nám špatně a černý i umřeme.
Kdežto vy se narodíte růžový, když je vám zima jste fialový, když je vám blbě jste zelený,když jste nemocný, jste žlutý, když nemůžete dejchat, jste modrý,když se vztekáte zrudnete
a teprve až mrtví máte barvu bílou.

Tak kdo je tu, kurva, barevnej !!! ??? !!!

Sobotní Cabo da Roca

To byl moc pěkný den. Vešla se do něj botanická túrka kamenitým kopečkovatým tereném s mezipřistáním na pláži, diskuze o outdoorovém snobismu, beruškových larvách a jiných zajímavostech, italská zmrzlina v Cascais, kávička na nádraží od pána, co zřejmě tráví většinu pracovní doby v lednicia rozdává cukry s obrázkama narozeninových dortů (to bude něco pro tatínka, viď, Jani?), kebab na Rossiu a dvě morangosky v Bairro Alto (o vilných pohledech místního možná dealera nemluvě).

No a Bájná je zase fuč a teď už bude jen scuola, zřejmě.

http://picasaweb.google.cz/julika.pinguin/CaboDaRoca#

Carpideira nas ruas de Lx

"Jsem plačka, moje práce je plakat na pohřbech.
Lidé v průběhu dne ztrácí tekutiny, a což teprve já...."

to je překlad jen začátku reklamy na vodu Aquarius, ale myslím, že to úplně stačí, protože je v tom obsažená základní myšlenka. Tahle paní na mě teď kouká z plakátů všude po Lisboa a přijde mi to tak blbý až je to fakt vtipný. Tak snad i vám.:)

http://www.youtube.com/watch?v=8hF4BSbdVPw

Viva Papa!

Včera navštívil Lisabon papež. Dnes ho odvlekli do Porta a zítra bude konat zázraky ve Fátimě. Mě se to dotklo spíš tím, že jsem všude viděla vlaječky, který zřejmě dostávali pravověrní katolíci na náměstí Marques de Pombal, a taky jsem v metru potkala skupinku dětí ze základky vybavnou příslušnými vlaječkami, která při výstupu na řečeném Pombalovi začala jak na povel pokřikovat "Viva Papa".

Ale úplně nejlepší je, že na zdi u metra Cidade Universitária se včera objevil v několika exemplářích tenhle obrázek. Jsem si jistá, že den před tím tam ještě nebyl! :)

http://picasaweb.google.cz/julika.pinguin/VivaPapaAleBotanickaJeLepsi#

Dicionário português

ENSIMESMADO, adj. = zamyšlený, zadumaný

Když si člověk přečte tento český slovníkový ekvivalent, nijak ho to neosloví, řekne si, tak jo a možná si to zapamatuje. Ale když se na to slovo podíváte pořádně, zjistíte, že se v něm schovává celé slovní spojení em si mesmo, což znamená sám v sobě. Opravdu mě mrzí, že z toho čeština neumí udělat přídavné jméno.

Zajímavá předvolební iniciativa

http://www.vymentepolitiky.cz/

Ja už mám vyřízený volební průkaz, a vy?

Rouhačská

Chtěla jsem napsat spoustu ošklivých věcí o kupčení s vírou ve Fatimě, ale asi to radši neudělám. Bude vám muset stačit pár mázlých fotek s komentáři. ;)
http://picasaweb.google.cz/julika.pinguin/Fatima#

1° Maio

První májový den a svátek práce byl jak se sluší a patří. Bylo pěkně, kvetly kytičky, nepracovalo se a demonstrovalo se. Ani jsem netušila, jak moc mě nakonec demoška zaujme. Musím říct, že protestní průvod byl skutečně fascinující, a to z různých důvodů.
Za prvé zvukově - pochodovali v něm totiž bubeníci s velkými bubny a opravdu jim to šlapalo, dunělo mi to až někde v žaludku. Taky se samozřejmě pískalo na píšťalky a křičely hesla. Nejvíc se mi líbil výkřik, který by škodolibý našinec interpretoval jako "Uhněte!" případně "Umřete!", i když ve skutečnosti to bylo "U-ŽE-TE" (tedy UGT, což je zkratka pro Generální unii pracujících, nebo jak to nazvat).
A pak taky personálním složením. To, že pochodovali odboráři a bubeníci a jistili to policajti, by mě až tak nezaujalo. Ale dvě červené skoro třímetrové figuriny (viz foto) a dav lidi v tradičních krojích to už jo. Člověk by myslel, že je to spíš nějaký alegorický procesí. Korunu tomu nasadila cikánka, která se pohybovala mezi demonstranty a snažila se jim za pochodu prodat náplasti.
Atmošku jsem se pokusila zachytit na fotkách zde:
http://picasaweb.google.cz/julika.pinguin/1Maio#