Monday, October 29, 2007

RER

(takove predmestske vlako-metro)
V sobotu jsem jela RER. Poprve od meho prijezdu do Parisu. A musim rict, ze to bylo dobrodruzne.
Vecer jsem jela az kamsi mimo opravdickou Pariz. Neuvedomila jsem si, ze je to mimo mestskou zonu a ze mi tim padem nestaci klasicky listek za 1.5 euro. Bezelstne jsem teda nacpala do turniketu svuj levny listek, ktery v poradku vylezl, a pak jsem se strasne divila, ze mne to nechce pustit. Hloupy pristroj, rekla jsem si, a prelezla jsem turniket.
Cestou ve vlaku, mi doslo, jaka je ralita a jen jsem doufala, ze u vychodu nebude dalsi turniket. Nastesti nebyl a ani zadny revizor se neobjevil.
Zato vlak ale nestavel ve vsech stanicich (duvod i system mi unikl), a tak jsem celou cestu doufala, ze na moji stanici zastavi.
Zastavil.
Na zastavce jsem zjistila, ze cesta zpet mne bude stat 3.5 eura. Naval paniky, pohled do penezenky...byly tam 4 eura. Uff!
Cestou zpet po mirne surrelisticke navsteve u neznamych spoluzaku jsem sebejiste zakoupila ten spravny lupen, stastne dobehla vlak a v klidu dojela na tramvaj. Turniket, ktery jsem uvidela u vychodu mne nemohl rozrusit. Dala jsem mu svuj listek, listek vylezl tam, kde mel,...jen ten turniket se odmitl hnout! Tak jsem ho opet prelezla a jako bonus jsem se jeste musela procpat pidi mezerou jednokridelnych litacich dveri, ktere byvaji hned za turniketem. Ty se totiz logicky take odmitly hnout. Jesteze jsem moc nevecerela ;).

Friday, October 26, 2007

Doña Wikuña je zakerna a nevyzpytatelna

(A mozna ze to ani neni Doña Wikuña ale Don Cabron?)

Jedine, co o ni vim je, ze chodi ve ctvrtek, kdyz ja nejsem doma. Ale zbytek je absolutni tajemstvi. Pokazde, kdyz jdu ve ctvrtek domu, tak si rikam: "Copak mi asi nadelila tentokrat?" Pokazde je to totiz neco jineho, takove male Vanoce, s tim rozdilem, ze obcas i neco zmizi, coz Jezisek obvykle nedela! (A doufam, ze ani nezacne.)
Zajimalo by mne, podle ceho se ridi? Co jsem provedla, ze mi vcera vyhodila temer nove mydlo a nevymenila mi uterku? Cim jsem si zaslouzila, ze uz mi nadelila tolik rucniku, ze uz je za chvili budu moct prodavat? A podle ceho se ridi pocet pridelenych rulicek toaletaku?
Cesty Doñi Wikuñi jsou nevyzpytatelne.

Monday, October 22, 2007

Bois de Boulogne - second essai

Tentokrat jsem to vzala z druhe strany a nebyla jsem na to sama, vzala jsem si na pomoc Bjetku, i kdyz, pravda, bez basebalky. A zase svitilo slunicko, zase to bylo desne prima (udelaly jsme si opravdickej picnic s talirem, hrneckama a prehozem z hotelove postele-a samozrejme taky s jidlem, psik nam chtel sezrat senwich, ...) a zase jsme nevideli ani krajecku z mistnich povestnych existenci.:) Zato jsme ale navstivili Bagatelle, coz je takovej napucovanejsi a oplocenejsi kout, kde jsou ruzny vyhlidky, altanky, sosky a pavi a dokonce i pavatka (nebo jak se rika pavim detem).
A nejlepsi na tom bylo, ze mi Bjetka dovezla muj opraveny fotak, haleluja, mela jsem radost jak maly decko a pavi jsou zamozrejme zdokumentovany:).

"Hmmm, ta vune, ta vune, ..."

zpivam si ted s pani Hegerovou. A to proto, ze jsem v dnesnim uz tak dost milem a slunecnem ranu cestou do skoly prosla kolem zrovna otevirajiciho obchodu L`Occitan. Slecna pred nim vyrovnavala do ozdobnych truhliku hrste susene levandule!!!
S takovym zacatkem dne si nemuzete nerict: Zivot je krasny!

Friday, October 19, 2007

Kdo nestavkuje, neni Francouz!

Francouzi stavkuji radi. Proste je to bavi. Tentokrat uz je to ale ohne sranda, vlada chce zeleznicarum (a jim podobnym) sahnout na jejich "socialni vydobytky" a posilat je do duchodu stejne pozde jako vsecky obycejne smrtelniky! Takze vcera nejenze nejezdilo metro, ale ani tramvaje, busy a vlaky! V ulicich se tak objevil opravdu zajimavy vzorek lidi, od kravataku s peckama v usich, pres elegantni damy, zeny v domacnosti a studenty, az po babicky a bezdomovce. Musim rict, ze evidentni parizanka s planem Parize v ruce vypada celkem komicky. Rozhlizi se na vsecky strany, brejli do mapy a porovnava ji s realnymi ulicemi, ktere vidi poprve v zivote, prestoze (nebo spis prave proto, ze) tudy denne jezdi...metrem. Vrcholem vseho bylo, kdyz se mne jedna pani zeptala na cestu;). V ulicich se taky vyrojila spousta bicyklu a kolobezek ruzneho stari i kvality, bruslari a u stojanu s mestskymi koly se tvorily nezvykle fronty. Proste silenstvi!
Ale musim parizanum priznat, ze to zvladali s nadhledem. Nekteri dokonce vypadali, ze si to uzivaji. Je zajimave, ze v takovych pripadech je stavka naprosto prijatelnou omluvou pro absenci ve skole ci v praci, protoze pro lidi, kteri bydli na okraji mesta, je opravdu nemozne, dostat se na misto vcas.
A jak jsem se do skoly dostala ja? Pesky, panacku, pesky. Trva mi to slabou hodinku. Nastesti neprsi:)

Monday, October 15, 2007

Accessoires maison

Podle nazvu by se melo jednat o obchod s bytovymi doplnky. Ovsem pohled do vylohy mne naprosto nadchl. Hlavnim exponatem totiz byla obrovska bila lebka se zubatou celisti. Mozna opravdicka.

To asi nebudou doplnky pro garsonky, ze?

Bois de Boulogne


V kazde spravne detektivce odehravajici se v Parizi figuruje tento lesik jako lihen prostitutek, pasaku a jine sebranky. Byla jsem se tam vcera podivat a z hlediska ctenare detektivek bych byla uplne zklamana. Odporne napucovany parcik plynule prechazejici v lesik s pesinkami a radobykamennymi mustky. Jezirka s ostruvky, zelenymi brehy, barevnymi stromy (mimo jine s vsudypritomnymi jinany), privozem a veslicemi oblezenymi nedelnimi turisty, rodinkami, parecky, psy, sendvici, nanuky, kaficky, ... Jedine, co by alespon trochu stalo za to, byl virive barevny a urvany lunapark se spoustou podivnych konstrukci, strelnic, umelych opic a zmalovanych prodavacek. Tam by se mozna nejaka ta mrtvola schovat dala. Ale jinak, nic moc.

Jeste, ze uz jsem dlouho zadnou detektivku necetla a do lesika jsem prisla na prochazku, nanuk, par fotek, chvilku pocteni a dve skici;).

Friday, October 12, 2007

Italstina pro jeste min nez zacatecniky

Vcera jsem byla pozvana na veceri k me cesko-italske spoluzacce Lucrezii. Byla jsem predem varovana, ze tam bude par italu:). Nakonec tam byla spousta italu a dve rusky, takze to opet byl docela multilingvni vecer. Zacinam uz trochu rozumet italsky, jen se nesmi mluvit moc rychle. Naucila jsem se prima italsky vyraz, ktery doslova prelozen znamena (damy prominou): "ma koste v prdeli". To se da s celkem cistym svedomim rict o velkem poctu parizanek. Doslo dokonce i na kulinarni vzdelavani, protoze jsem ochutnala italsky dezert, ktery se paradoxne jmenuje "zupa inglesa" (anglicka polevka).
Grazzie.

Thursday, October 11, 2007

Listi

Je uplne vsude.
Vetsinou krasne sviti slunicko v tomto parizskem podzimu a barevne listy na mne zari z ruznych koutu. Na mem stole, v notyscich a blocich, a dokonce i jako zalozka v knize, se tak objevuji placati barevni hoste. Stava se ze mne maniakalni sberatelka a lisovacka.
Uz jen u vychodu z domu na mne ceka pokuseni, ulici totiz velkoryse lemuje cela alej (ne jako u nas jediny osamely stromecek) jinanu! V metru nastesti zadne stromy nejsou, ale do nasi pidiskolicky chodim casto pres byvalou klasterni zahradu a cervenym listum nezname rostliny proste neodolam.
Jesteze jsem vcera nasla genialne neobycejny kastan. Ten se lisovat neda :).

Monday, October 8, 2007

Piscine, ale piss out!

V nedeli jsem se vydala za svym oblibenym sportem. Nasla jsem bazen, ktery je nejbliz k memu bydlu a dokonce se tvari docela levne. Listky tam prodava usmevavy cernoch (ostatne zamestnani jako je vratny, recepcni, prodavac listku, ... tu vetsinou vykonavaji cernosi), ktery se po tom, co me bez uspechu oslovil spanelsky a nemecky, chce ucit cesky. Dalsi zajimavosti je, ze veskere satny a sprchy jsou spolecne (i kdyz to by mne asi po zachodcich na fakulte a kavarnach obecne nemelo prekvapit). No a tresnicka na dortu byl moment, kdy jsem skocila do vody. Pravda, byla to ta strana bazenu, ktera je obvykle melci, ale ...80 cm vody???
Z bazenu jsem odchazela spojene vyplavana a dokonce jsem si ani pri otockach ve drepu neodrela kolena. Ale jak to delaj ti vysoci chlapi, to vazne nechapu.

Tuesday, October 2, 2007

Na trhu

Strasne rada chodim na trh s ovocem a zeleninou, a specialne ve Francii. Nejen kvuli tomu, co se tam da poridit, ale hlavne kvuli prodavacum. Vim, ze jsou to proste profici, ale ciziho cloveka, ktery je na vas tak prijemny, si proste uzivam. A kdyz vam da neco ochutnat a pak vam podekuje za to, ze jste ochutnali, i kdyz jste si odmitli cokoli koupit, to je proste koncert.:)