Wednesday, January 28, 2009

Finanční krize

Finanční krize zdá se zasáhla též můj finanční ústav, neb kromě standartního okrádání, na které jsem již zvyklá, přibylo jedno obzvláště zákeřné. Byla mi započtena platba kartou, kterou jsem uskutečnila v rámci vánočních nákupů darů, a to hned dvakrát, asi abych si to fakt užila. Nicméně kulišárna nebyla dokonalá a to natolik, že neunikla ani mému neprotřelému oku. Tato předvánoční platba mi totiž byla poprvé zaúčtována 12.1.2009 a podruhé 27.1.2009...a právě tohle byl jak říká Jarek "brekpoint", protože já si toho moc nepamatuju, ale že jsem včera nebyla v RockPointu vím zcela jistě.
To je tedy pěkné, takže nespravedlnost je odhalena a co teď s ní, že. A to vůbec není jisté, protože moje bankovní paní přiznala dvojitou platbu, ale řekla, že musíme počkat na příští výpis, a JESTLI to na něm bude, tak podáme reklamaci. Nezbývá než doufat, že to do půlky února nějaký zákeřný krizový šotek nesmaže.

Monday, January 19, 2009

Chlubím se cizím peřím

Tak tohle je můj synovec. Narodil se doma v Nuslích, 15.1.2009 ve 23,15. Jmenuje se Vojta a má špičatý ouška a ustaraný čelo. Byla jsem první, kdo ho (kromě rodičů, vlastní sestřičky a porodní báby) viděl...Ooo áno, jsem pyšná (teď už dvojnásobná) tetička:).

Saturday, January 17, 2009

Před oponou za oponou tlumok nesmí stát

Člověk by si v pondělí neměl myslet, že ví, co bude během týdne dělat. Nebo aspoň já už si to radši nebudu myslet, protože jak se zdá tlumok neví dne ani hodiny,možná že ani minuty ne, kdy se něco semele:).
V úterý si tak v poklidu po snídani začínám číst cosi na DP, když najednou telefon, známá z FrInstu, jestli bych nemohla v ÚT a STŘ tlumočit. Na můj dotaz "v kolik" přišla odpověď "noo, teď". Ještě jsem nepřesvědčivě argumentovala, že "já jsem ale v pyžamu", ale ani to nepomohlo: "takže mohla bys?". To víte, že jsem mohla. Když vás někdo v podstatě prosí, abyste se uráčili přijít tlumočit do Stavovského divadla, protože se tam chystá představení Comedie Française, nějaká kina, bazény ba dokonce DP jdou stranou.
Nakonec se z toho vyklubaly 3 celé dny, ale stálo to za to.
Teď už vím, co jsou to šály, kočky, tahy, sprcha, žirafa a pracák a dokonce to umím říct i francouzsky. Vím taky, že reflektor dvoukilo váží mnohem víc než dvě kila. Udělala jsem si výlet do provaziště (ve výšce 12m, výtahem-krabičkou, kam se stěží vejdou 2 lidi) a do světelné režie, měla zásadní pidiúkol během představení, popíjela čajík v maskérně, potykala si s jedním panem hercem a pochopila, že nejvíc v rukavičkách je třeba jednat s kulisákama (stejně ale i kdybyste se přetrhli, budete je vždycky děsně obtěžovat). Dokonce už teď trefím z jeviště do hlediště a to není tak jednoduché, jak by si obyčejný divák mohl myslet!
Zkrátka, bylo to skvělé a snad už jsem to i víceméně dospala:).

Saturday, January 10, 2009

(Pa)Věda

Vždycky jsem si myslela, že vědci jsou děsně seriózní, ba dokonce suší tvorové. Z toho pro mne vyplýval dojem, že vědecký článek je též velice seriózní a výzkumy nabitý text. Ovšem, čím víc se tím probírám, tím víc o tom pochybuju. Někdy je to i zábavné!

"Many practitioners reject the idea of scientific research on translation and interpretation: some fear these disciplines may lose the aura of mystery surrounding their profession if dissected under a microscope; others do not believe science can shed much light on the processes and interactions involved; whereas others appear to fear that their intuitive theories and position in academia, or even that their social status may be threatened by scientific studies on I/T."

"That interpretation has an intonation all its own is intuitively apparent to anyone using this medium. ...The fact that intonation may affect meaning and perception is reffered to extensively in the literature. The present study, however limited in scope, does indicate that in the case of interpretation this is indeed the case."

A teprve teď nejspíš začínám chápat význam rčení "objevit Ameriku"v jeho plné šíři. ;)

Saturday, January 3, 2009

Vivat Klub českých turistů

Že máme v Česku nadstandartně dobré turistické značení si uvědomuju obzvláště tvrdě, když se pokouším potulovat po stezičkách cizozemských. Ale přátelé, nenechte se ukolébat, domácí značení umí být též velmi záludné! (Zvláště pro osoby jako jsem já, které jsou schopny pobaveně
fotit odbočku a pak elegantně pokračovat rovně ;).)