My very first guerilla crochet

"Yarn bombing, yarnbombing, yarnstorming, guerrilla knitting, urban knitting or graffiti knitting is a type of graffiti or street art that employs colorful displays of knitted or crocheted cloth rather than paint or chalk." (Wikipedia)

Endokrinologie poprvé

Včerejší představa:
No, dobře, paní říkala mezi 6 a půl 7, ale tak to nějak přežiju, vezmou mi tu krev a pak se nepozorovaně vplížím zpět pod peřinku a ještě si spinknu.

Dnešní realita:
Budík v 5,15. Na lačno se asi nemusí, ale kdo by měl takhle za kuropění chuť na snídani, já ne.
Pěší kontrola okolí (Nuselská radnice-Otakarka přes Synkáč-zpět na Synkáč), to máš za to, že sis nenašla tram.
Příchod v 6:02, ukořisťuju pořadové číslo 7. Prima, tak co tu máme dál. Aha, kartotéka otvírá v 7 hod, venku zima, dobře, budu si číst. Kartotéka, obvyklé prozrazování osobních údajů. Teď vedle do dveří s tajemnou zkratkou RAŠ, prý měřit tlak a "na patičky". So to? Prý se má po příchodu aspoň 20 min v klidu sedět, no, tak to už máme dávno za sebou, že. Tlak dobrý a teď tady zakleknou, párkrát mě praští kladívkem do paty a pak dostanu obrázek (nic moc, žádná krása, rozklepaná křivka). Dobrý, tady to máš, sedni do čekárny a čekej.
Někdy kousek po 10. hodině, 88 stránkách knihy, co dostanu od babičky k Vánocům, několika kratších konverzacích s okolními spolutrpiteli a spoustě úvah, proč musím tak dlouho čekat na "blbej odběr krve"?, přicházím na řadu. Paní doktorka se mě začne vyptávat na různé věci, zpruzeně nechápu a postupně se dozvídám, že nejdu jen na odběr, ale na vyšetření. Pardon, tak jo. Stejně tak na třetinu věcí neznám přesnou odpověď, v minulosti mi toho doktoři moc neprozradili, kdybych to věděla předem, zeptám se maminky. Asi v 10,30 odcházím, mám za sebou vytoužený odběr, na obzoru ještě jeden další a rande s paní doktorkou na začátku února (Hodí se vám to ve 14,45?-Hm, asi jo.).
V hlavě jediná věc, Kde teď seženu croissant a la krab?(Zřejmě podmíněný reflex vypěstovaný tradičním potravním rituálem po darování krve na Vinohradech). Uloven v 11 hod na Synkáči, kruh se uzavřel. :)

Náš brambořík se má asi dobře...

...když si tu tak kvete. (těch květů je 8 a další se chystají!)

Puťkovátím?

Mno, možná pořád trochu jó, ale není to tak akutní.

Taky překládám například manuál k podávací lince lisu. Z francouzštiny italského překladatele (podle mne původím povoláním negramotného tatara) do (doufám...více méně...snad ještě pořád...aspoň trochu) češtiny a to není pro žádný měkoty.:)

A taky se chystám provést nějaké to "guerilla knitting" a to taky nemá s domácím krněním nic společného.

To jen tak pro pořádek.:)

Mezikulturní rozdíly

Máme Pražský hrad.
Sídlí tam prezident.
Chodí tam turisti.
Fotí se s hradní stráží a vůbec s ledasčím.
My všichni tam občas chodíme, všude možně.

Že by to bylo nějaké privilegium? Ne?

Dnes jsem zjistila, že z pohledu občana Angoly je to skutečně "maravilha" a nezapomenutelný zážitek. U nich byste totiž museli být prezidentův příbuzný, abyste se dostali tak blízko k jeho bejváku. A na to, že byste se tam fotili, ani nemyslete! Natož s ostrahou!:)

Puťkovatím

Normálně, když přijdu k nějakým penězům navíc, tak si koupím knížku nebo kafíčko. Ale dnes jsem vzala svý včerejší penízky za kartónový peněženky, šla jsem do domácích potřeb a sama od sebe jsem si koupila pánev.

Julika, člověk stěhovavý

Po čtvrtletí klidu, vrací se období migrace.
Tentokrát Jiřího z Poděbrad - Nusle.
Je to legrační pocit, moct se rozhodnout, jestli půjdu spát do bytu, kde kromě matrace není skoro nic, nebo do bytu, kde je kromě matrace skoro všecko.:)
(První noc se mi zdálo, že máme s týmem někam letět, ale vůbec nikdo nespěchal na letadlo, nikdo nevěděl, v kolik to presně letí, a nikomu KROMĚ MNE to nevadilo!:)...)