Já está! Vou me embora!

Tímto si dovoluji podělit se s vámi o velikánskou radost, kterážto mne popadla po včerejším úspěšném ukončení studia portugalštiny. Odteď mne můžete titulovat "semimagistro" (no jo, čekají mě ještě jedny státnice, asi mě to začlo bavit, a taky nechvalně známá DP). Ale pro tuto chvíli se jen veselím!:)

Dary nedary

Letošní prázdniny a září se urodilo neuvěřitelné množství svateb. Z toho logicky vyplývá, že bylo třeba vymyslet také spoustu svatebních darů. Vymýšlení darů je dnes usnadněné on-line svatebními seznamy, ale stejně je to náročné. Vybrat, zarezervovat, domluvit s kým, za kolik, kdy, kde jak... Ale nejlepší a časově nejnáročnější na tom stejně byla výroba přání a balení darů.
Čeho všeho je člověk schopen, když má ty správné pomocníky a vhodně načasované zkoušky či státnice? Tak třeba půl dne pitvat modrou lepenku, mít lepidlo nebo aspoň tuš snad úplně všude, příšívat eukalyptové plody na čtvrtku, zašívat hudební CD do kulatého chleba nebo třeba shánět po všech čertech dlažební kostku, vyzvedávat ji na opačném konci Prahy, patlat na ni barvu na textil a nakonec ji strkat do trouby...Bylo to skvělé, ale bylo toho dost, další svatby, prosím, nejdříve tak za pět let.