Rozinková mise

Roald Dahl má jednu povídku, ve které pytlák vymyslí geniální metodu, jak naráz upytlačit větší množství bažantů. Zjistí, že se bažanti můžou utlouct po rozinkách. Opatří si prášky na spaní a nacpe je do rozinek, které pak navečer rozhází po lese. Bažanti je nadšeně zbaští a uloží se ke spánku na stromy. Výsledek si jistě domyslíte - po nějaké chvíli začnou prášky působit a bažanti pršet ze stromů.
Poslední skoro týden jsem si připadala podobně jako ten pytlák. Každé ráno a každý večer jsem nacpala dva prášečky každý do své rozinky a pak každou plněnou rozinku nacpala do pejska. Ten se pak naštěstí neodebral na strom ani nepršel dolů, ale odvděčil se mi například uleháváním na chodník (s výrazem "nemáš mě tahat ven tak brzo ráno") nebo vyškubnutím vodítka z ruky a bezhlavým úprkem neznámo kam, případně k Neumětelům.
Ale co už, mise úspěšně zakončena, rozinky bych teď ale nějakou dobu radši neviděla.:)

U řiti ti tiká budík

(Nebojte, to není žádné informativní sdělení, ale jedna pěkná česká věta, kde se vyskytuje 3x za sebou slabika TI.)

Dnes jsem byla poprvé na blešáku v Praze. Byly jsme s J. na vltavský náplavce Na Františku. Je to tam spíš blešáček, ale nebylo to špatný. Dostala jsem dokonce naušnice s tučňákama!:)

Moje první letošní pampeliška

Hurá, je jaro, i když je teď trošku chladnějc. Tím spíš, že jsem dnes potkalasvou první letošní pampelišku. Chuderka nacpala se mezi chodník a zeď domu, širokodaleko žádná další zeleň...o to většíradost mi udělala!:)

Psí oblečky

Nepatřím zrovna mezi přátele oblékaní zvířat. Když potkám na Václaváku čivavu ve zlatých papučkách do barvy s outfitem paničky, steží potlačuju chuť zvracet. Ale někdy se nedá nic jiného dělat. Třeba když vašeho miláčka pokouše fakt vostrej pes a pacient neví nic lepšího, než si drápat stehy. Náš chlupaťák má bohatý šatník. Pro běžné dělání dojmu nosí moje (bývalé tatínkovo) drsné triko s nápisem "Mafie Palermo bere učně" a na večer můj tyrkysový svetřík s kytičkama a zrcátkama (ó hrůzo, maminka slíbila, že už mu teda můj pozapomenutý hodobóžový svetřík dávat nebude, když tak vyju!).

Skandální odhalení

Taky jste žili v domnění, že máme 4 krevní skupiny: A, B, AB a NULA? Já tedy ano. Proto jsem s čistým svědomím do francouzských titulků napsala krevní skupinu "zéro". Při jejich kontrole mi rodilá mluvčí svěřila, že ji někdy skutečně bavím. Když jsem nechápala proč konkrétně, bylo mi sděleno, že je to přeci krevní skupina O. Na moje chabé protesty mi bylo řečeno, že to tak mají všichni a že jen my Češi zas musíme mít něco extra. Uznávám, kaju se, tato reálie mi byla doposud skryta. Ale musím důrazně protestovat, že nejsme jediní, kdo si myslí, že existuje krevní skupina nula. S náma do party "ignorantů" patří taky různí seveřani (Dánové, Švédi, Norové i Dánové), mluvčí afrikánštiny a dokonce fanoušci esperanta! Mohlo by se zdát, že óčkaři jsou tedy zvláště jižani (Frantíci, Španělé, Portugalci), ale tuto teorii popírají zlotřilí Galicijci a nenapravitelní Italové, ti jsou taktéž nuly:). Takže sečteno a podtrženo, uznavám, že z hlediska frankofonních reálií jsem mírně pohořela, ale odmítám tvrzení, že by nula byla český extrabuřt a i nadále ji považuji za mnohem smysluplnější než O. Hlavní devízou této krevní skupiny přeci je, že je neutrální a může ji dostat kdokoli. Zajímalo by mě, co mají tak neutrálního na O...