Před zkouškou se kroutím, trpím, úpím, pojídám různé povolené dopingy bez kýženého účinku a nejvíc prozkoumaný studijní materiál je strop nad postelí v mém pokoji.
Ale za to po zkoušce, teda úspěšné zkoušce, to už je jiná. Venku svítí slunce a lidé se usmívají, i když náhodný nezaujatý pozorovatel by asi spíš řekl, že celkem slušně leje a v metru mi tři lidi vynadali poté, co mi šlápli na nohu nebo do mne aspoň strčili. V obchodě u kasy jsem ochotná čekat hodiny nez si dobrá žena najde všecky kódy a ještě jí za to poděkovat. Někdo by možná dokonce řekl, že se mi na tváři usadí mírně přihlouplý úsměv....No a co, ale v takové chvíli je život prostě krásný a kdybych byla kočka, předla bych!
3 comments:
U nas se pred zkouskou dokonce i uklizelo, jen aby se clovek nemusel ucit - vrchol zoufalstvi :-)
Jojo, já jsem minulý týden vyřešila spoustu restů, jak jsem to učení odkládala :-)
Tak jsem konečně zavítala na tvůj bloček, máš to tu moc pěkný!
A třebas něco napředla a stydíš se to přiznat...
Post a Comment