Losnu nebo Mažňáka?

Chtěla bych tímto pochválit české ouřady, že mi nikam nezašantročily voličský průkaz a já si tak mohla užít své první volby v zahraničí.
A když píšu užít, tak to myslím doslova, protože jsem si opět připadala jako na výletě. Na ambasádě jsem tu ještě nikdy nebyla, takže byla dobrodružná už samotná cesta. Ze stránek ambasády jsem věděla, že tam mám jet busem 714, a ze stránek http://www.carris.pt/ zas že ten bus jede od Cais do Sodré. Jenže...od Cais do Sodré jezdí hafo autobusů z hafa zastávek. Tak jsem je všecky poctivě obešla a svůj bus nenašla. Rozhodla jsem se, že teda půjdu na tram, co jede do Beléma a pak už to dojdu. Ale měla jsem štěstí, protože odkud jezdí bus 714? Ano, správně milé děti, z tram zastávky do Beléma. Tak jsem nakonec nemusela plazit ten ošklivej kopec, co na něm hnízdí různé ambasády.
No a ambasáda je boží. Má výhled na Tejo, střechu belémské katedrály a kláštera a červenej most de 25 Abril, o Ježíšovi nemluvě (Ten je teď mimochodem počmáranej, je na něm napsáno obrovský OBRIGADO....obávám se, že velkovandal v nějakém náboženském vytržení děkuje papežovi, že nás tu poctil svou přítomností, ale třeba se pletu.). V sousedství je jiná ambasáda,co má místo živýho plotu obrovský bambusový houští. V dalším sousedství zas zahrada s velmi přítulným teriérem. A ve volební komisi seděla moje profesorka ze zdejší fakulty.
Své volební úsilí jsem završila dvěma čerstvě upečenými pasteis de nata a jednou meia de leite. Tomu říkám povedené volby. Nezbývá než fazer figas, aby se povedly i celkově.