První školní den

Ráno jsem se vysoukala z postele s vidinou, že než odejdu, musím ze svého pokoje vytahat ještě poslední věci (matraci, peřinu, stůl), aby mi mohl brazilský pán zvelebovat podlahu. Myslela jsem, že je to ošklivý nepěkná věc, takhle se interně houmlesovat, nejpíš na dva dny, ale to jsem ještě netušila, že senhor brasileiro VŮBEC NEPŘIJDE, grrrrrrrrr!!! Na protest dnes spím ve spacáku na holé matraci v holém pokoji. Doufám, že si sáhne do svědomí a zítra se objeví (dá-li Bůh, jak říkají brazilci).