Tak jo. Lívie nás na bábovku ani na nic jiného nepozvala, ale pravda je, že jsme včera byli na nedělním výletě a výchozí bod byly Lány. Dokonce jsme i hovořili s vojákem v budce před zámečkem, tak to je už skoro (opravdu jen skoro) jako kdybychom byli uvnitř. V praxi nás ale nepustili ani do parku (přes plot vypadal dost pěkně, fňuk), protože ten je přístupný až od 1.4., trapně. Tak jsme zatlačili kroupu a vydali se lesem krásného kraje Křivoklátska, kam jinam než na Křivoklát. (Ten sice taky ještě není otevřený, ale to už byl náš osud.)
Ze začátku to vypadalo, že nás to odfoukne někam úplně jinam (zlý jazykové hrozili, že přijde něco jako Kyril), ale pak se to celkem uklidnilo a dokonce na nás ani moc nepršelo. Cestou jsme obdivovali obrovský kočičky, místy až kocouřiska na stromech a modrý podléšky v suchým listí, kochali se výhledy na řeku a na přehradu a taky jsme potkali spoustu veselých pejsků. Samozřejmě, že jsme průběžně pojídali různé svačinky, dobrůtky a mlsoty, takže to byl opravdu pravý nedělní výlet.
Jen dnešní ráno bylo krušné a budík jsem posouvala snad čtyřikrát!
2 comments:
to mi připomíná, proč vlastně svítí slunce ve dne, kdy je světla dost, když by mohlo svítit v noci, aby nebyla taková tma...
Post a Comment