Včerejší den byl hodně dlouhý. Začal v 7h ráno a skončil vlastně až dnes v 7h ráno, pokud to beru tematicky. Vlastně se toho ani moc nestalo. Jen jsem se celý den a část noci a kousek rána mořila s překladem do PORT věcí okolo ofsetových archových tiskařských strojů. Ani nechtějte vědět, kolik odborných termínu, jsem za těch 24h vymyslela (hodně, ale pššššt!).
Ale K. zachránil zbytky mé duševní příčetnosti, protože mě donutil jít s ním na ricochet. (Pro mě to byla naprostá premiéra, nikdy jsem nehrála ani squash.) Otázka je, jestli je osoba, která sedí v záchvatu smíchu na podlaze částečně proskleného kurtu, duševně příčetná, ale to nechme stranou. Důležité je, že člověk zapomene úplně na všechno ostatní a řeší jen, proč ten míček sakra skáče míň než si myslel?, proč nefungujou grify z badmintonu? a kdo zakázal hrát o strop při podání, když to jde úplně samo? Ve finále se vyrobí dostatek endorfinů na to, aby jeden malý tučňák přežil se svým ofsetem až do 3h ráno a v 6,30 ještě vstal a šel si ho pro velký úspěch ještě jednou pročíst. Tiskne, mine, začne.
Pro všechny, kdo stejně jako původně já nemají představu, co to ricochet je, přikládám bezkonkurenční wiki-definici:
"Ricochet je hra pro dva hráče podobná squashi a vzdáleně tenisu. Hraje se na uavřeném hřišti (kurtu) speciálními raketami a míčkem na ricochet."
Wiki je samozřejmě mnohem podrobnější, ale to už si případně najde každý sám. Co Wiki neuvádí je to, že pokud jdete hrát poprvé a máte v plánu později dělat něco jemně motorického (jako třeba psaní na klávesnici notebooku), že vám to možná nepůjde jako obvykle. To, že budu mít mírně bolestivé sedací partie jsem čekala, ale vlastně to není tak hrozný, takže zamlčení této informaci Wiki vyčítat nebudu (I kdyby třeba jen proto, že jsem jí vděčná za spoustu věcí, co ví o ofsetu, že.).
No comments:
Post a Comment