Friday, September 3, 2010

Od čerta k ďáblu

Všechno jsem udělala. Skoro tři dny jsem ležela (spala, jedla, spala, četla, spala a spala). Snědla všecky antibiotika a ono pořád vše při starém. Nebo spíš při horším. Kašliček, rýmička, teplotka.
Navštívila jsem opět svou obvodní doutoru (vídá mě obvykle jednou za X let, tak doufám, že nedostane ponorku) a jí to taky nepřišlo OK. Že prý ať se na mě podívají na plicním na Slezským. Tam měli dovolenou (nějak mě nikdy nenapadlo, že by bylo možný, aby doktoři na poliklinice měli dovču a nikdo je nezastupoval), měla tam být jen sestřička, ale já tam potkala jen údržbáře. Tak jsem pokračovala ve svém putování směr Fakultní nemocnice. Tam se mi věnovala MUDr. Marešová (no vážně) a sdělila mi, že nejsem akutní případ a ať si zajdu po neděli na Slezský, že už tam budou a dokonce neváhala a dala mi na ně i telefon. Bezva. Vykašlala jsem se na to (doslova) a šla si do lékárny pro pastilky proti kašli. Jsou dobrý, s islandským lišejníkem. A protože jsem u paní doktorky nedostala žádný obrázek ani bonbón, koupila jsem si držáček na zubní kartáček. Fialovýho vlka. Má velký zuby, uši, oči...no znáte to.
Vy jste možná dneska u doktorky nebyli, ani u mne ne, ale stejně dostanete obrázek.:)


2 comments:

Anonymous said...

Ahoj Julie, doufám, že už je nemoc dávno zažehnána a že ti na plicním neřekli nic, co už bys nevěděla ;-)
Přeju hodně zdraví! Zdenča
PS: doktoři stejně jenom odhadují a nikdy neví, co se v nás děje...

Julika said...

Plíce my vyblejskli v pondělí, prej sou pěkný, ale ani mi je neukázali. Už jsem zbaštila druhý antibiotika a od teď už na doktory kašlu. Když budu dělat, že jsem zdravá, tak mě to třeba přejde samo. Momentální léčebná metoda je kafíčko a oranžový lak na nehty. :)