Táta má legrační historku, je o chudým chlápkovi, co žebrá před restaurací U Katze v ulici Houston a vypadá tak zbědovaně, že se ho jednomu velkýmu byznysmanovi zželí a hodí mu do klobouku pětidloarovou bankovku. O pár minut pozdějc jde zas ten byznysman kolem a vidí žebráka, jak se nacpává lososem na smetaně a nevěří svým očím. Vejde do restaurace a řekne žebrákovi: "Co to děláte? Já vám dám pět dolarů a vy je takhle naráz prošustrujete za lososa na smetaně?". A žebrák se na něj podívá a řekne (to je fakt skvělý, jak ho táta předvádí): "Nemůžu jíst lososa na smetaně, když jsem švorc, nemůžu jíst lososa na smetaně když mám prachy, a kdy teda můžu jíst lososa na smetaně?"
(Nancy Huston, Rodová znamení)
PS: To, co je tu, jsem přeložila já z francouzského originálu Lignes de faille, který čtu, ale kdyby se vám to líbilo, tak teď fakt nedávno vyšla celá ta kniha v českém profipřekladu :).
1 comment:
Překlad OK, historka taky. Přelož mi to mlosím pod stromeček celé.
Post a Comment