Dnešní den byl opravdu slunečný. Tak moc, že když jsem se na Ladronce vyzula ze zpocených bruslí, nemohla jsem odolat a musela jsem se bosa procházet po trávě. Díky tomu jsem zjistila, že zem ještě vůbec není studená! A tak jsem si v duchu hesla "nestůj, když si můžeš sednout a neseď, když si můžeš lehnout" lehla na trávu a slunila se. Lidi, to vám bylo příjemné! Úplně nejvíc! A to mne přivedlo na myšlenku, že v příštím životě musím být zcela jistě had, na nějakém slunném ostrůvku v moři. Celý den se budu vyhřívat na kameni a bude mi skvěle. Jediná nevýhoda tohoto plánu spočívá v tom, že na to, abych mohla být v příštím nádherném životě had, budu muset v tomto životě umřít. A to se mi ještě nechce.
Ale já si počkám.....:)
1 comment:
Neřeš to, na tom se už pracuje někde jinde...
Post a Comment