Včerejší představa:
No, dobře, paní říkala mezi 6 a půl 7, ale tak to nějak přežiju, vezmou mi tu krev a pak se nepozorovaně vplížím zpět pod peřinku a ještě si spinknu.
Dnešní realita:
Budík v 5,15. Na lačno se asi nemusí, ale kdo by měl takhle za kuropění chuť na snídani, já ne.
Pěší kontrola okolí (Nuselská radnice-Otakarka přes Synkáč-zpět na Synkáč), to máš za to, že sis nenašla tram.
Příchod v 6:02, ukořisťuju pořadové číslo 7. Prima, tak co tu máme dál. Aha, kartotéka otvírá v 7 hod, venku zima, dobře, budu si číst. Kartotéka, obvyklé prozrazování osobních údajů. Teď vedle do dveří s tajemnou zkratkou RAŠ, prý měřit tlak a "na patičky". So to? Prý se má po příchodu aspoň 20 min v klidu sedět, no, tak to už máme dávno za sebou, že. Tlak dobrý a teď tady zakleknou, párkrát mě praští kladívkem do paty a pak dostanu obrázek (nic moc, žádná krása, rozklepaná křivka). Dobrý, tady to máš, sedni do čekárny a čekej.
Někdy kousek po 10. hodině, 88 stránkách knihy, co dostanu od babičky k Vánocům, několika kratších konverzacích s okolními spolutrpiteli a spoustě úvah, proč musím tak dlouho čekat na "blbej odběr krve"?, přicházím na řadu. Paní doktorka se mě začne vyptávat na různé věci, zpruzeně nechápu a postupně se dozvídám, že nejdu jen na odběr, ale na vyšetření. Pardon, tak jo. Stejně tak na třetinu věcí neznám přesnou odpověď, v minulosti mi toho doktoři moc neprozradili, kdybych to věděla předem, zeptám se maminky. Asi v 10,30 odcházím, mám za sebou vytoužený odběr, na obzoru ještě jeden další a rande s paní doktorkou na začátku února (Hodí se vám to ve 14,45?-Hm, asi jo.).
V hlavě jediná věc, Kde teď seženu croissant a la krab?(Zřejmě podmíněný reflex vypěstovaný tradičním potravním rituálem po darování krve na Vinohradech). Uloven v 11 hod na Synkáči, kruh se uzavřel. :)
No comments:
Post a Comment