Research and Development Department

Poslední měsíc (možná i víc) mé nadšení z kartonových peněženek kazil fakt, že ne do každého kartonu se mi dařilo přidělat patentek a suchý zip na kovovém povrchu vnitřku kartonu nechtěl vůbec držet (přestože tomu ňoumovi z Kostariky to drží, a jak dobře!). Vyzkoušela jsem obyčejné vteřinové lepidlo i neobyčejné (v obou případech jediné, co skutečně drželo, bylo řečené lepidlo na mých prstech) a dokonce i Chemoprén na pevné spoje (to mi umožnilo pochopit, proč je u některých individuí oblíben nejen k lepení). a NIC!

Až před pár dny přišlo opojné prozření! Někomu jsem velmi zaujatě a emotivně vykládala, proč to, mrcha, nedrží, že problém, je zřejmě to, že ten kovový povrch je moc hladký! V hlavě mi pak doznívalo moc hladký, hladký,...nedrží to na tom, protože je to moc hladký....no, sakra, jasně, tak když je to moc hladký, a to je ten problém, tak by to mělo být zároveň taky řešení, ne asi? No ne? No ano! Když je to moc hladký, tak to prostě zdrsníme...a ejhle, HEUREKA, ono to funguje! Když už to člověk vymyslí, tak si najednou říká, jak moh bejt tak zabedněnej! No jasně, jak jinak by to asi mohlo fungovat? Ten pocit je skvělej. Cítila jsem se jak objevitel benzenovýho jádra, když se po ránu probral ze svýho snu, ve kterým se mu ten obrazec údajně zjevil.:) Nádhera!

A to nemluvím o tom, že vedlejší kolej mé strastiplné cesty vedla k vytvoření TetraPack peněženky s textilní fasádou! Textilní prototyp se teď v mém R&DD testuje. Jo, je to věda...nadchlo mě to!:)