Včerejší představa:
No, dobře, paní říkala mezi 6 a půl 7, ale tak to nějak přežiju, vezmou mi tu krev a pak se nepozorovaně vplížím zpět pod peřinku a ještě si spinknu.
Dnešní realita:
Budík v 5,15. Na lačno se asi nemusí, ale kdo by měl takhle za kuropění chuť na snídani, já ne.
Pěší kontrola okolí (Nuselská radnice-Otakarka přes Synkáč-zpět na Synkáč), to máš za to, že sis nenašla tram.
Příchod v 6:02, ukořisťuju pořadové číslo 7. Prima, tak co tu máme dál. Aha, kartotéka otvírá v 7 hod, venku zima, dobře, budu si číst. Kartotéka, obvyklé prozrazování osobních údajů. Teď vedle do dveří s tajemnou zkratkou RAŠ, prý měřit tlak a "na patičky". So to? Prý se má po příchodu aspoň 20 min v klidu sedět, no, tak to už máme dávno za sebou, že. Tlak dobrý a teď tady zakleknou, párkrát mě praští kladívkem do paty a pak dostanu obrázek (nic moc, žádná krása, rozklepaná křivka). Dobrý, tady to máš, sedni do čekárny a čekej.
Někdy kousek po 10. hodině, 88 stránkách knihy, co dostanu od babičky k Vánocům, několika kratších konverzacích s okolními spolutrpiteli a spoustě úvah, proč musím tak dlouho čekat na "blbej odběr krve"?, přicházím na řadu. Paní doktorka se mě začne vyptávat na různé věci, zpruzeně nechápu a postupně se dozvídám, že nejdu jen na odběr, ale na vyšetření. Pardon, tak jo. Stejně tak na třetinu věcí neznám přesnou odpověď, v minulosti mi toho doktoři moc neprozradili, kdybych to věděla předem, zeptám se maminky. Asi v 10,30 odcházím, mám za sebou vytoužený odběr, na obzoru ještě jeden další a rande s paní doktorkou na začátku února (Hodí se vám to ve 14,45?-Hm, asi jo.).
V hlavě jediná věc, Kde teď seženu croissant a la krab?(Zřejmě podmíněný reflex vypěstovaný tradičním potravním rituálem po darování krve na Vinohradech). Uloven v 11 hod na Synkáči, kruh se uzavřel. :)
"Je svačvečer. Lysperní jezeleni se vírně vrtáčejí v mokřavě. Vetchaří hadroušci jsou roztruchleni A selvy syští tesknoskuhravě."
Friday, December 16, 2011
Saturday, November 26, 2011
Wednesday, November 23, 2011
Puťkovátím?
Mno, možná pořád trochu jó, ale není to tak akutní.
Taky překládám například manuál k podávací lince lisu. Z francouzštiny italského překladatele (podle mne původím povoláním negramotného tatara) do (doufám...více méně...snad ještě pořád...aspoň trochu) češtiny a to není pro žádný měkoty.:)
A taky se chystám provést nějaké to "guerilla knitting" a to taky nemá s domácím krněním nic společného.
To jen tak pro pořádek.:)
Taky překládám například manuál k podávací lince lisu. Z francouzštiny italského překladatele (podle mne původím povoláním negramotného tatara) do (doufám...více méně...snad ještě pořád...aspoň trochu) češtiny a to není pro žádný měkoty.:)
A taky se chystám provést nějaké to "guerilla knitting" a to taky nemá s domácím krněním nic společného.
To jen tak pro pořádek.:)
Mezikulturní rozdíly
Máme Pražský hrad.
Sídlí tam prezident.
Chodí tam turisti.
Fotí se s hradní stráží a vůbec s ledasčím.
My všichni tam občas chodíme, všude možně.
Že by to bylo nějaké privilegium? Ne?
Dnes jsem zjistila, že z pohledu občana Angoly je to skutečně "maravilha" a nezapomenutelný zážitek. U nich byste totiž museli být prezidentův příbuzný, abyste se dostali tak blízko k jeho bejváku. A na to, že byste se tam fotili, ani nemyslete! Natož s ostrahou!:)
Sídlí tam prezident.
Chodí tam turisti.
Fotí se s hradní stráží a vůbec s ledasčím.
My všichni tam občas chodíme, všude možně.
Že by to bylo nějaké privilegium? Ne?
Dnes jsem zjistila, že z pohledu občana Angoly je to skutečně "maravilha" a nezapomenutelný zážitek. U nich byste totiž museli být prezidentův příbuzný, abyste se dostali tak blízko k jeho bejváku. A na to, že byste se tam fotili, ani nemyslete! Natož s ostrahou!:)
Tuesday, June 14, 2011
Puťkovatím
Normálně, když přijdu k nějakým penězům navíc, tak si koupím knížku nebo kafíčko. Ale dnes jsem vzala svý včerejší penízky za kartónový peněženky, šla jsem do domácích potřeb a sama od sebe jsem si koupila pánev.
Thursday, June 9, 2011
Julika, člověk stěhovavý
Po čtvrtletí klidu, vrací se období migrace.
Tentokrát Jiřího z Poděbrad - Nusle.
Je to legrační pocit, moct se rozhodnout, jestli půjdu spát do bytu, kde kromě matrace není skoro nic, nebo do bytu, kde je kromě matrace skoro všecko.:)
(První noc se mi zdálo, že máme s týmem někam letět, ale vůbec nikdo nespěchal na letadlo, nikdo nevěděl, v kolik to presně letí, a nikomu KROMĚ MNE to nevadilo!:)...)
Tentokrát Jiřího z Poděbrad - Nusle.
Je to legrační pocit, moct se rozhodnout, jestli půjdu spát do bytu, kde kromě matrace není skoro nic, nebo do bytu, kde je kromě matrace skoro všecko.:)
(První noc se mi zdálo, že máme s týmem někam letět, ale vůbec nikdo nespěchal na letadlo, nikdo nevěděl, v kolik to presně letí, a nikomu KROMĚ MNE to nevadilo!:)...)
Tuesday, May 31, 2011
Potrhlé sny
Posledních pár dnů se mi hodně zdají sny. Na jejich obsah si obvykle vzpomenu během dne, když mi ho něco připomene.
Takhle jsem si vzpomněla na sen o tom, že mi vypadl zub a že byl děsně dlouhej, zahnutej a ohavně zkaženej, když mi babička ukazovala své nové zuby. A když jsem si balila pletací jehlice, vybavilo se mi, že mě v jiném snu vyslýchal policajt a obviňoval mě z vraždy. Já byla nad věcí a říkala mu, že "jak bych to asi udělala, to bych ho leda musela propíchnout jehlicí "(tónem aha, blbečku, teď seš nahranej) a on mi oznámil, že přesně tak byl dotyčný zavražděn.
Máte taky pěkné sny?;)
Takhle jsem si vzpomněla na sen o tom, že mi vypadl zub a že byl děsně dlouhej, zahnutej a ohavně zkaženej, když mi babička ukazovala své nové zuby. A když jsem si balila pletací jehlice, vybavilo se mi, že mě v jiném snu vyslýchal policajt a obviňoval mě z vraždy. Já byla nad věcí a říkala mu, že "jak bych to asi udělala, to bych ho leda musela propíchnout jehlicí "(tónem aha, blbečku, teď seš nahranej) a on mi oznámil, že přesně tak byl dotyčný zavražděn.
Máte taky pěkné sny?;)
Subscribe to:
Posts (Atom)